Klárka před pár dny oslavila pětiměsíční narozeniny. Každý den je jiný, vždy objeví něco nového. Teď zrovna nejraději poznává své nohy. Nejvíce času trávíme na podložce na zemi, kde se Klárka ráda otáčí. Je to celkem sranda, vždycky se otočí na bříško a po chvilce se rozčiluje, protože už je unavená. Na záda se sice zpátky otočit umí, ale asi už na to nemá dost sil. Naštěstí je podložka dostatečně veliká, za chvilku totiž začne válet sudy. Předtím než si dosáhla na nohy, byla skvělá hračka overball. Různě si ho přehazovala mezi nohama a rukama, ten už teď ale tolik netáhne. V oblibě je hračka slona, jehož chobot je chuťově vynikající.
V listopadu nás teta Gábi pozvala na nedělní řízek (to se nedá odmítnout). Sešli jsme se v hojném počtu a řev to byl mimořádný! Tobík a Tomík jsou mistři bordelu, z Viktorky a Emmičky se staly parádnice, skoro až modelky. Jsem zvědavá, do jaké skupiny se Klárka přidá. Pozn. tatínkové jsou skvělí, zrovna makali na různých stavbách.
Ještě pořád Klárka celkem ráda spinká. Přes den si dá 3-4 šlofíky. Byli bychom blbci, kdybychom toho nevyužili. Nejlíp se jí spinká v kočárku, kde vydrží i hodinu-hodinu a půl. Samozřejmě se musí jednat o pohybující se kočárek. Klárce k lepšímu spánku také pomohlo to, že ukradla taťkovi jeho oblíbený polštářek. Ale méďu musí přesto mít po ruce.
Z cyklu: V ruce je nejlíp, hlavně když všechno vidím! Ležet už se jí moc nechce, ale přeci jen 6 kilo lásky už se celkem pronese.
O třetí adventní neděli jsme s babičkou Radkou vyrazily na trhy do Dobříše a Klárce jsme tam vybraly nádherné šatičky ke štědrovečerní večeři. Mám z nich asi větší radost než ona. Sice večeři na Štědrý den nejspíš prospí..
Dneska jsme byli na kontrole s kyčlemi. Srdce mám o trochu lehčí, protože kyčle se krásně uzdravují a třmínky, které měla malá od šesti týdnů, už jí budeme dávat jenom na na noc. Zas takový problém pro Klárku ale nejsou, vzhledem k tomu, že se v nich předevčírem zvládla odkopat.
Poslední fotky zobrazují naši krásnou rodinku. 😀 Dala bych to do uvozovek, ale tady jdou jen ty nahoře a to mě neskutečně rozčiluje.
První dvě ukazují, že něco má z každého z nás. Po mně má druhou bradu (promiň), po taťkovi plešku (promiň) a mračení (to tě snad přejde). Tou třetí je fotka, kde jsme po dlouhé době všichni tři.
Začali jsme s příkrmy. Batáty moc chutnaly, na cuketu se Klárka trochu šklebila, ale zatím všechno zhltla, tak to vypadá na dobrého strávníka.
Až na konci příspěvku mi došlo, že jsem ho nazvala Doba pandemická a o pandemii tam nic není. Je na tom alespoň vidět, že pro matky na mateřský se toho moc nezměnilo. Maximálně to, že jsme si pár dní nemohly dát kafe do kelímku s sebou.
Hlavně zdraví!
Nebo na zdraví?
S.