Ani letos jsme si nenechali ujít tábor TAKSMETU. Protože bylo potřeba, aby byl Filda přítomen, tak jsme vyrazily s ním, abychom byli všichni pohromadě. Vzhledem k celosvětovému dění jsme ale byli opatrní a dohodli jsme se, že při prvním náznaku nějaké infekční nemoci já a malá odjíždíme. Kvůli pár nevolnostem jsme raději odjely už v pondělí brzy ráno, pobyly jsme dva dny doma a pak jsme se zas vrátily. Do konce tábora to bylo na střídačku – 2 dny na táboře, jeden doma. Na táboře Klárka oslavila svůj první svátek a první měsíc na světě.
Letos byla zase pěkná vedra, v miličínském lese nám proto bylo líp než v benešovském bytě. Klárka byla nadšená ze spousty tetiček a strejdů, který rádi pochovali a pohoupali.
Spali jsme všichni v teletníku, takže byla spokojená, že je s námi v posteli. Taťka se k nám moc nevešel, spal někdy venku pod hvězdami.
Hodně času strávila Klárka v kočárku, kde se jí na čerstvém vzduchu odpočívalo báječně. Když nespala, protahovala si nožičky na baletku, jako to dělá od narození. Nejlepší to je u rybníka pod olšemi, kde jsme si párkrát schrupli v hamace.
Klárka nebyla jediná, kdo odpočíval v kočárku. 😀
Dokonce jsme Klárce pořídili i trpasličí kostým, ale nikde není pořádně vyfocený. Vyzkoušely jsme spolu konečně pořádně nosítko. Zatím v něm nebyla ani vidět. Na táboře jsme si to moc užili, bylo to skvělé. Jsme s Klárkou rády, že jsme tam mohly být s tak úžasnou partou vedoucích i dětí.
Po příjezdu jsme všechno museli jako po každém táboře pořádně dospat.
